Jak rozumět barvám: fyzikální vlastnosti světla
Zajímalo vás někdy, co je to vlastně barva a proč se nám svět jeví jako barevný? A proč někdo jiný vnímá barvy jinak než je vnímáte vy? V tomto článku si osvětlíme základní fyzikální vlastnosti barev a co z toho pro nás jako pro umělce vyplývá.
Co je to barva?
Na první pohled by se mohlo zdát, že barva je vlastností všech jednotlivých předmětů, které nás obklopují. Ve skutečnosti ale barvy existují pouze v naší hlavě a můžeme je vnímat různě v závislosti na okolnostech.
V 1676 roce Isaac Newton objevil, že světlo není jedno, ale je složené a skládá se z barevného spektra. Svůj pokus provedl s pomocí optického hranolu a identifikoval šest základních barev: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a fialová. Všimněte si, že při rozkladu světla vzniká nejen těchto šest barev, ale mezi nimi najdete obrovskou škálu rozličných odstínů; červeno-oranžovou, žluto-oranžovou, světle zelenou, tmavě zelenou, modro-fialovou, apod. Barev je tedy opravdu mnoho a škála je nesmírně bohatá.

Představte si červené křeslo za jasného denního světla. Bílé světlo proniká oknem do pokoje a osvětluje jej, červená barva křesla je jasná a zářivá. Představte si ale jak se barva křesla změní, když se na křeslo podíváte za soumraku nebo v noci. Pravděpodobně už neuvidíte zářivě červené křeslo, ale bude se vám jevit tmavě hnědé nebo dokonce černé.
Co z toho pro nás jako pro malíře vyplývá? Že je rozdíl mezi vyzařovaným světlem z nějakého světelného zdroje a hmatatelnými objekty kolem nás, které světlo nevyzařují, ale pouze ho odrážejí. My pak odrážené světlo vnímáme očima a náš mozek jej interpretuje jako jednotlivé barvy spektra.
Barevné spektrum světla se dá vyjádřit i fyzikálně. Různé barvy totiž odpovídají různým vlnovým délkám. Vlnová délka je ovlivněna buď charakterem zdroje záření, nebo charakterem odrazové plochy, případně kombinací více faktorů.

zdroj obrázku: e-manuel.cz
Barvy spektra, bílá barva, černá barva
Newton pomocí optického hranolu mohl bílé světlo rozložit na spektrum a pomocí druhého hranolu ono spektrum zase složit zpátky do jednoho paprsku bílého světla. Nicméně už jste určitě zkoušeli smíchat všechny malířské barvy do jedné a bílá vám nikdy nevznikla. Místo toho jste vytvořili tmavou nevzhlednou šedou barvu. Proč tomu tak je?
Červené křeslo se nám jeví jako červené proto, že když se do něj opře paprsek bílého světla, tak červená látka odrazí pouze červenou část spektra. Všechny ostatní barvy spektra tato látka pohltí a proto je nevidíme. Takhle to funguje u všech barev spektra - naše oko vidí pouze tu barvu, kterou daný předmět odráží ven.
Ovšem černá a bílá jsou speciální případy, které v barevném kruhu nenajdeme. Bílá barva je barva samotného světla a aby se nám něco jevilo jako bílé, ten předmět musí odrážet všechny barvy spektra. Proto bílé předměty okolo nás světlo odrážejí a nepřijímají žádnou barvu ze spektra.
Černá funguje zcela naopak. Neodráží žádnou barvu spektra, ale naopak je všechny pohlcuje do sebe. Vzpomínáte si na experiment, kdy jste smíchali úplně všechny barvy na své barevné paletě? Nevznikla vám sice čistě černá, ale hodně jste se k ní přiblížili. Smíchali jste totiž všechny možnosti, které pohlcují všechny barvy spektra a zároveň malou část odrážejí ven, proto vám vznikla šedivá barva.
Diskuze (0)
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
